Olomouc

Rozdělávám závěsy a vítá mě sluníčko spolu s historickými ulicemi města a výhled na katedrálu sv. Václava. Asi mi včerejší Vašek nestačil.

O koncertě a prvním dni v Olomouci čtěte tady.

Nevím, jestli je to daný mojí váhou, ale nikde jsem se ještě nesetkala s tím, že by porce jídla odpovídala mým možnostem.

Takže s omluvou a pochvalou tu obří porci ovesné kaše ke snídani nedojídám. Stačila by mi na celý den.

Vyrážím na první štaci

Václavské náměstí a park Pod Dómem.

Rozálium

Plynule navazuju chůzí podél řeky k botanické zahradě s rozáliem, které je druhou největší růžovou zahradou v republice.

Cestou zpět do centra ještě omrknu historický umělý vodopád z roku 1965. Byl tehdy vytvořen jako propagace čerpadel Sigmy Olomouc a nedávno byl znovu zprovozněn.

Už vím, jak jet tramvají, takže mazácky nastupuju na jedné zastávce, abych ještě stihla UNESCO památku – sloup Nejsvětější Trojice.

Díky info panelu na tramvajové zastávce zjišťuju, že je tu včera a dnes festival Olomouc (o)žije.

Náměstí opravdu žije a s ním i okolní uličky. Sloup je v rekonstrukci až do prosince 2026, takže jsem tu nakonec zase kvůli hudbě.

Následuje cesta tramvají k nádraží a vlakem zpět domů.

Suma sumárum:

• Dvě uchozený nohy

• Jedna urousaná sukně

• Jedno srdce nasycené dobrodružstvím

Kam to bude příště? Necháme se překvapit.

Mezitím si můžete přečíst třeba:

nebo